Vyhledávání:
Jazykové verze:
ČeskyRuskyEnglishEsperanto
Hlavní menu:
Rychlé odkazy:

Esperanto (evropština)

Úvod Akademie věd San Marino
Perspektiva esperanta Propedeutika
Rezoluce UNESCO Český rozhlas
Esperanto na výzvu Googlu  Odkazy

 

Úvod - Esperanto není jediný plánovaný jazyk. Touto myšlenkou se zabývali už filosofové Thomas Moore, Renée Descartes, Leibnitz a také Jan Amos Komenský (Panglotia). Plánovaný jazyk, srozumitelný všem lidem, byl podle nich krokem k povznesení lidského ducha. Podrobné informace o esperantu jsou k dispozici v Otevřené encyklopedii Wikipedie.

Esperanto je v podstatě novorománský jazyk, 87 % jeho slov je společných jazykům románským, 13 % jazykům germánským, slovosled je volný a blízký jazykům slovanským. Kořeny slov jsou kriticky vybrány z hlavních evropských jazyků, každé slovo, předpona i přípona jsou dobře odůvodněny. Z projektu se stal živý jazyk, rozšířený po celém světě, počet osob mluvících tímto jazykem se dnes odhaduje na 10 milionů, přičemž slovní zásoba zahrnuje asi 350 000 slov.

Od svého vzniku urazilo esperanto takový kus cesty, na který potřebovaly národní jazyky celá staletí. Bylo vytvořeno mnoho tisíc dalších slov, výrazů, slovních obratů, metafor, byly vypracovány desítky odborných slovníků pro vědní obory a další se vypracovávají. Pro vývoj jazyka má nesmírný význam literatura, jež v esperantu zahrnuje jak tvorbu původní, tak i překlady velkých děl téměř všech národů a všech dob - celkem na 40.000 titulů. V esperantu vychází i přes 100 časopisů velmi dobré úrovně.

Vzácné exempláře knih vydaných v esperantu nebo dokumenty týkající se esperantského hnutí v České republice i ve světě lze shlédnout v Ottendorferově domě ve Svitavách, kde je muzeum esperanta.

„Chceš získat peníze? - Uč se angličtinu. Chceš získat přátele? - Uč se esperanto.“ Motto esperantského klubu v Bialystoku

Na začátek

 

Perspektiva esperanta - Velmi zajímavý je posun v mezinárodním vnímání esperanta. Např. v roce 2000 byl uveřejněn článek Esperanto, utopie, jíž se nevěří, kde je vyjádřena skepse vůči rozšíření esperanta v Evropské unii přesto, že překladatelské oddělení Evropského parlamentu spotřebuje třetinu rozpočtu celé instituce.

V roce 2006 poslankyně Evropského parlamentu Małgorzata Handzlik prohlásila, že šance esperanta stát se jazykem EU je poměrně vysoká. Sice to nenastane hned, podle jejího odhadu k tomu dojde přibližně za pět šest let, ale i to je doba dost příznivá. Připomněla i to, že hlasování o přijetí esperanta již proběhlo. Pro esperanto sice tehdy dopadlo nepříznivě: proti přijetí hlasovalo 60% poslanců, ovšem zbývajících 40% bylo pro. Odmítnutí bylo tedy poměrně těsné. Małgorzata Handzlik sdělila, že nyní se esperantu naklonění poslanci snaží dokázat, že esperanto je živý jazyk s vlastní kulturou a že je to jazyk pro Evropu vhodný.  Více v článku Esperanto v EU? Za pět let!

Pokud esperanto dostane šanci, tak vyhrají všichni, protože zásada „Dva jazyky (rodný a esperanto) stačí, aby se každý domluvil s každým“ je jedinečná a ve spravedlnosti a rovnoprávnosti nepřekonatelná!

Holandská firma BSO od roku 1987 zkoušela esperanto při strojovém překladu. V testu jazyk obstál a byl schopen vyjádřit asi půl milionu odborných slov vybraných z dokumentů tehdejšího Evropského společenství a OSN. "Esperanto v úloze mezijazyka zaručuje přesnost překladu díky své pravidelné struktuře".

Oběť, kterou přinese každý člověk našeho evropského společenství, jenž věnuje krátký čas výuce tohoto jazyka, je nepatrná a následky, které mohou proběhnout po osvojení tohoto jazyka všemi – i kdyby jen evropany a Američany - jsou tak velké, že není možné alespoň se o to nepokusit. L. N. Tolstoj

Herec Karel Höger byl horlivým esperantistou, který o tomto jazyku napsal: "Jako herec dobře vím, že je možno esperantsky vyjádřit všechny emoce, všechny citové polohy, počínaje četbou konče hrou, dramaty nebo konverzačkami. A esperantské písně, songy a miniopery by jistě šly kolem světa. A našlo by se i hodně herců, našich následovníků. Když jsem byl před lety v Bulharsku, viděl jsem, že pokladník na pláži má na klopě kabátu zelenou esperantskou hvězdičku. Oslovil jsem ho esperantsky. Měl takovou radost, že mne pak pouštěl na pláž zadarmo."

Na začátek

 

Rezoluce UNESCO - Existují již dvě rezoluce UNESCO (z r. 1952 a 1987), doporučující členským státům zavádění esperanta do škol a jako jednacího jazyka do mezinárodních nevládních organizací.

Nyní je řada na OSN a pokud se týče Evropy, tak také na EU.

 

Zelená barva esperantské vlajky symbolizuje naději, pět vrcholů hvězdy představuje pět kontinentů a bílý kanton reprezentuje mír.

 

Na začátek

 

Esperanto na výzvu Googlu

Projekt Esperanto – nástroj sdílení, míru a prosperity je odpovědí na výzvu společnosti Google.

Každý mateřský jazyk v sobě chová jedinečnou hodnotu, niterně vlastní společenstvu lidí a prošel kultivací a národní, krajovou a lidsky individuální rozmanitostí, do níž bylo vloženo umění, odvaha a láska nespočtu generací. Ty užívají jazyk nikoliv pouze pro dorozumívání, ale ve všech podobách svého žití.

Esperanto vytváří jazykový a duchovní most, jehož konečným cílem není samotné komunikování jazykem, nýbrž jeho lidské kouzlo. Tím je lidská vzájemnost, všelidská a bratrská sounáležitost spirituálního i etického prostředí, přesahující všechny hranice. Povědomí lidské sounáležitosti nenabude konečného smyslu, nestane-li se součástí morálního kódu každého jednotlivce, pokud nebude rozvinuto vzájemným sdílením a pochopením.

Právě proto vzniklo esperanto, jehož popularity nedosáhl žádný jiný z plánovaných mezinárodních jazyků. V esperantu se vydávají časopisy, konají konference, píše se literatura a to vše pod záštitou UNESCO, které doporučilo, aby se esperanto zavedlo do univerzit jako jazyková disciplína interlingvistiky. Politikové však dosud nenašli čas, aby se vážně esperantem jako prostředkem řešení jazykových problémů zabývali.

Na začátek

 

Mezinárodní akademie věd San Marino využívá esperanto jako preferovaný jednací jazyk (vedle italštiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny). Na mnoha univerzitách se věnují profesionálně i oborům interlingvistika, příp. esperantologie (nám nejblíže v Budapešti, Poznani a Berlíně).

V únoru 2008 jsme v Moskvě na téma esperanto osobně jednali s rektorem Evropské univerzity práv Justo profesorem Genadiem Šilo, který je současně prezidentem Východně-Evropského oddělení Mezinárodní akademie věd San Marino. Pan profesor se svou kolegyní profesorkou Lianou Tuchvatullinovou vypracoval unikátní vzdělávací kurz Esperanto za sedm dnů. Rusko, stejně jako Evropská unie je mnohonárodnostní společenství, proto i zde jsou výrazné snahy o oficiální zavedení esperanta do společenského života.

Na začátek

 

Propedeutika - Esperanto má výraznou propedeutickou (přípravnou) hodnotu pro následné studium jazyků národních. Toto bylo vysvětleno vědeckou teorií (Prof. Dr. H. Frank, Univerzita Paderborn) i prokázáno v praxi. Ale pro svoji pravidelnou a logickou mluvnici a ve slovní zásobě využití tzv. cizích slov, které známe i v češtině, je snáze naučitelné i pro nejazykové typy lidí, kteří dobré znalosti cizího národního jazyku vůbec nejsou schopni dosáhnout.

Na začátek

 

Český rozhlas - Český rozhlas začal vysílat pořady v esperantu již před druhou světovou válkou z Brna (Verda stacio), po válce obnovil vysílání z  Prahy, které však bylo ukončeno po komunistickém puči v r. 1948 a již bohužel nebylo obnoveno. Z pravidelných vysílání rozhlasových stanic v esperantu jsou u nás nejlépe slyšitelné Varšava, Vídeň, Řím a Vatikán.

Esperantské vysílání sehrálo důležitou roli v informování světové veřejnosti o předválečném dění v Československu. Pořady v esperantu nebyly součástí vysílání do zahraničí, obracely se však ke stejnému publiku. Byly vyráběny na domácích stanicích v Brně a Ostravě a vysílány na středních vlnách. Obsahovaly přednášky o Československu a v roce 1938 i zprávy o politické situaci. Ohlasy na esperantské vysílání docházely z celého světa, v posledním předválečném roce jich přišlo přes 2000. Dva pořady v esperantu byly v roce 1938 odvysílány rovněž na krátkých vlnách.

Na začátek

 

Odkazy

http://esperanto.wz.cz/

http://www.esperanto.cz/

http://cs.lernu.net/

http://www.elingvo.eu/cz/uvodni-strana/

 

Nabídka této sekce:
Na začátek stránky